—————————————————————————————————————————————

Původním jménem Sharon Cohen se narodil 2. února 1972 v Tel Avivu. Pochází z chudé rodiny, kde vyrůstal společně se svými dvěma staršími sourozenci. Vždy si ale víc rozuměl se svojí sestrou, v dětství se přátelil především s dívkami a jeho nejoblíbenější hračkou byly panenky. Od svých deseti let zpíval ve sboru a o čtyři roky později dostává dětskou roli v muzikálu Josef. Ve svých šestnácti letech začíná vystupovat jako travestita po nočních barech a ačkoliv se mu výrazně zhoršil prospěch ve škole, jeho rodina ho plně podporovala. Krátce na to přijímá nabídku na vystoupení v rámci revue Li La Lo, díky kterému se jako Whitney Houston podíval po celém Izraeli. Jeho číslo mělo u publika vždy největší ohlas a pod tíhou popularity vzniká umělecký pseudonym Dana. Zaujal nejen jako komik a tanečník, ale i jako zpěvák, díky čemuž obdržel nabídku na nazpívání singlu „Dana International“. Ten se stal překvapivě velkým hitem nejen v Izraeli, ale i za hranicemi této země. S úspěchem přicházejí i peníze a Sharon v roce 1993 odjíždí do Velké Británie, kde uskutečnil své nejdůležitější rozhodnutí v celém životě – změnu pohlaví. Od této chvíle se Sharon Cohen, známá především pod svým pseudonymem Dana International, stává ikonou pro všechny transsexuály a také zarputilou bojovnicí za práva sexuálních menšin.

Ještě tentýž rok vychází deska „Dana International“, která se v Izraeli stává zlatou, následující „Umpatampa“ dokonce platinovou. Dana je v roce 1994 zvolena Zpěvačkou roku Izraele a začíná si získávat početné publikum v Egyptě. O rok později se poprvé účastní izraelského národního kola Eurovize, avšak končí na druhém místě. Díky albu „Maganuna“ přichází první úspěchy v Evropě a v roce 1998 po vítězství v izraelském finále letenka do Birminghamu na Eurovision Song Contest. Dana International nakonec k velkému překvapení a nelibosti ortodoxních Židů vyhrává celou soutěž. Tento fakt nezměnil jen její život, ale stal se podle novinářů celosvětovým prolomením sexuálních tabu. Novopočená vítězka se především díky své minulosti stává pravidelným hostem na stanicích jako je BBC, CNN či MTV, o interview žádají média po celém světě. Daří se jí ale i na hudebním poli, alba „Diva – The Hits“ se prodalo celkem přes 400.000 kusů. V roce 2000 vychází deska „Free“, která v Evropě příliš nezabodovala, avšak její lokální verze přinesly mimořádná čísla prodeje v Izraeli a Japonsku.

V tom samém roce také vzniká dokumentární snímek „Lady D“, který je věnován Daně. Léta 2006-2007 přináší velké turné po Spojených státech, po němž se zpěvačka vrhá na natáčení desky „Hakol Ze Letova“. Ta přináší mimořádně úspěšný singl „Love Boy“, který se stal nejhranější písní v izraelských rádiích za posledních deset let. Dana International se v roce 2008 znovu vrátila na pódia Eurovize a to jako autorka skladby „Keilo Kan“ izraelského reprezentanta Boaze Maudy. V tomto roce se také uskutečnil první ročník mezinárodního transsexuálního festivalu v ruském Petrohradu Dana-Fest. Kromě zpěvu a boje za práva sexuálních menšin zabodovala i jako oblíbená porotkyně izraelské SuperStar. Na rok 2011 je přichystáno její další album, které by mělo vyjít po skončení letošního ročníku Eurovize.

Zástupce Izraele uvidíme soutěžit během druhého semifinále Eurovize, které se uskuteční 12. května.

Dana International / Ding Dong (národní kolo)

Dana International / Ding Dong (videoklip)

Dana International / Ding Dong (semifinále)

Text písně

Ve’ulai hayamim hatovim
Higi’u hem kan, rak od rega katan
Vehakol yishtane me’achshavAnd everything will change from now on
Venohav, nohav

And if you have a dream of your own
Don’t be afraid to go on with your heart
Close your eyes and hear the bells of your soul

Ding dong, say no more
I hear silent prayers
And it’s making me high and fly
I know where to go and I’m coming now

Ve’ulai ze kim’at, ze karov
Achshav ba toro shel harega hatov
Hake’ev shebalev mistovev veholech, ozev

Ding dong, say no more
I hear silent prayers
And it’s making me high and fly
I know where to go and I’m coming now

Haleli et hayom shemevi lach et halaila
Haleli et hazman sheya’ir otach
Hu yavi lach ge’ula

Haleli et hayom shemevi lach et halaila
Haleli et hazman sheya’ir otach
Veyavi lach ge’ula

Ding dong, say no more
I hear silent prayers
And it’s making me high and fly
I know where to go and I’m coming

Ding dong, say no more
I hear silent prayers
And it’s making me high and fly
I know where to go and I’m coming now

Anketa

SUPER – 29%
DOBRÉ – 27%
PRŮMĚR – 11%
NIC MOC – 17%
HRŮZA – 16%

Další informace

OFICIÁLNÍ WEB
OFICIÁLNÍ WEB IZRAELSKÉ EUROVIZE

—————————————————————————————————————————————

Populární izraelský zpěvák židovského původu se narodil 8. srpna 1981 ve městě Kfar Sava. Jeho talent byl rozpoznán již v dětství, v šesti letech vyhrál svoji první pěveckou soutěž a krátce na to se objevil v televizním pořadu Parpar Nechmad. Poté co odsloužil povinnou vojenskou službu začal studovat konzervatoř se zaměřením na divadelní umění. Popularitu si vydobyl v roce 2004 díky účasti ve druhé řadě izraelské odnože soutěže SuperStar Kokhav Nolad. Zde se stal již od začátku velkým favoritem na vítězství, avšak i přes protesty a obvinění ze zfalšování hlasů se nakonec musel spokojit s druhým místem.

Následně začal účinkovat v muzikálech, vystupovat v televizi a v roce 2006 natočil své debutové album „Harel Skaat“. I přes nepříznivou kritiku obdržel v Izraeli Zlatou desku za prodej a několik ocenění za Nejlepšího zpěváka roku či Nejlepší debut umělce. V roce 2008 vznikl spor mezi zpěvákem a nahrávací společností Hed Artzi, která Harela obvinila z porušení smlouvy. Díky tomu se přerušilo natáčení druhé desky a byla zmařena nabídka na reprezentaci Izraele na Eurovision Song Contest 2009. Až následující rok se nepříjemný spor vyřešil a v září 2009 spatřilo světlo světa druhé album „Images“. V současné době patří Harel Skaat mezi nejoblíbenější izraelské zpěváky, což dokazuje i čtvrté místo pro jeho singl „Ve At“ v anketě Izraelský hit desetiletí.

Izraelského zástupce uvidíme soutěžit během druhého semifinále, které se koná ve čtvrtek 27. května.

Harel Skaat / Milim (národní kolo)

Harel Skaat / Milim (videoklip)

Harel Skaat / Milim (první semifinále)

Harel Skaat / Milim (finále)

Text písně

Shuv ha’etsev kan, shuv hapachad kan
Vehasof nirkam bechaloni
Zgugit sduka veshuv shtika
Muteshet vezruka bedimyoni

Haor nirdam, dmaot shel dam sorfot li bagaron
Yadit sruta, tikra shmuta
Cshe’ani shaer lach et hashir haacharon

Sfarim mesudarim, uven hachadarim
Hesh’art li rak milim, zer shel man’ulim
Elohim, hesh’art li rak milim

Kirot shotkim achshav uma lakacht keshebaracht?
Ken, ma lakacht? Bamilchama hazit ulay nitzacht
Uma nish’ar li kshe’alacht?

Hesh’art li rak milim, miklat ben hatslalim
Sfarim mesudarim, uven hachadarim
Hesh’art li rak milim, zer shel man’ulim
Elohim, hesh’art li rak milim

Hesh’art li rak milim, miklat ben hatslalim
Sfarim mesudarim, uven hachadarim
Hesh’art li rak milim, zer shel man’ulim
Elohim, hesh’art li rak milim

Vegam lakerach kar, ksheani nizkar
Ech at hayom mulo, mueret betsilo
Nishberet bishvilo, et hamilim shehesh’art li
At achshav omeret lo

Hesh’art li rak milim, miklat ben hatslalim
Sfarim mesudarim, uven hachadarim
Hesh’art li rak milim, zer shel man’ulim
Elohim, hesh’art li rak milim

Sfarim mesudarim, uven hachadarim
Hesh’art li rak milim, zer shel man’ulim
Elohim, hesh’art li rak milim

Anketa

SUPER – 63%
DOBRÉ – 16%
PRŮMĚR – 10%
NIC MOC – 1%
HRŮZA – 9%

Další informace

OFICIÁLNÍ WEB
OFICIÁLNÍ WEB IZRAELSKÉ EUROVIZE

—————————————————————————————————————————————

Achinoam Nini (na fotografii vpravo), která je známá spíše pod svým uměleckým jménem Noa, se narodila 23.6. 1969 v Tel Avivu. Jedná se o izraelskou zpěvačku, kytaristku a pianistku židovského a jemenského původu. Od dvou let žila v New Yorku, do Izraele se vrátila o patnáct let později. Její hudební kariéra se datuje od roku 1990. Sama říká, že její muziku ovlivnila šedesátá léta, nebrání se ale popu, rocku, country ani r’n'b. Zpívá nejen anglicky a hebrejsky, ale také arabsky, francouzsky, španělsky, italsky, hindsky, thajsky a jemenským nářečím jidiše. Vystupovala s mnoha známými umělci, mezi které patří například Sting, Carlos Santana, Sheryl Crow nebo Steve Wonder. Často spolupracuje s arabskými a palestinskými muzikanty a Izraelským symfonickým orchestrem. Na svém kontě má dvanáct desek a také několik hudebních ocenění z celého světa. Loni vydala své zatím poslední album „Genes & Jeans“, z něho budou použity dvě písně pro soutěžní večer Eurovize, další dvě skladby budou dílem externích autorů. Noa často vystupuje na charitativních akcích po celém světě, největší popularitu získala v Evropě, Středomoří a Americe. V loňském roce navštívila Česko a vystoupila v pořadu Noc s andělem. Je vdaná a má dvě děti.

Mira Awad se narodila v roce 1975. Jedná se o herečku, skladatelku a zpěvačku palestinského původu, v současné době žije v Tel Avivu. Díky svému původu bude první arabskou interpretkou na Eurovizi. Awad se o účast na soutěži pokoušela už v roce 2005, v izraelském národním kole ale skončila na osmém místě. Soutěžní duet Židovky a Palestinky má napomoci ke zlepšení vztahů mezi Izraelem a Palestinou.

Noa a Mira Awad zazpívají během prvního semifinále Eurovize 12.5.

Noa a Mira Awad / There Must Be Another Way (národní kolo)

<

Noa a Mira Awad / There Must Be Another Way (semifinále Eurovize)

Noa a Mira Awad / There Must Be Another Way (finále Eurovize)

Text písně

There must be another
Must be another way

Einaich, achot
Kol ma shelibi mevakesh omrot
Avarnu ad ko
Derech aruka, derech ko kasha yad beyad

Vehadma’ot zolgot, zormot lashav
Ke’ev lelo shem
Anachnu mechakot
Rak layom sheyavo achrei

There must be another way
There must be another way

Aynaki bit’ul
Rakh yiji yom wu’kul ilkhof yizul
B’aynaki israr
Inhu ana khayar
N’kamel halmasar
Mahma tal

Li’anhu ma fi anwan wakhid l’alakhzan
B’nadi lalmada
L’sama al’anida

There must be another way
There must be another way
There must be another
Must be another way

Derech aruka na’avor
Derech ko kasha
Yachad el ha’or
Aynaki bit’ul
Kul ilkhof yizul

And when I cry, I cry for both of us
My pain has no name
And when I cry, I cry
To the merciless sky and say
There must be another way

Vehadma’ot zolgot, zormot lashav
Ke’ev lelo shem
Anachnu mechakot
Rak layom sheyavo achrei

There must be another way
There must be another way
There must be another
Must be another way

Anketa

SUPER – 63%
DOBRÉ – 9%
PRŮMĚR – 10%
NIC MOC – 5%
HRŮZA – 14%

Další informace

OFICIÁLNÍ WEB NOY
OFICIÁLNÍ WEB MIRY AWAD
OFICIÁLNÍ WEB IZRAELSKÉ EUROVIZE

—————————————————————————————————————————————

Boaz se narodil 23. dubna 1987 ve městě Elyakim. Populárním se ve své zemi stal proto, že letos v srpnu zvítězil v pátém ročníku soutěže Kohav Nolad, izraelské odnoži SuperStar. Podle odborníků si své vítězství rozhodně zasloužil, jelikož disponuje na svůj věk neobvyklým hlasovým rozsahem. Rodina izraelského reprezentanta patří mezi jemenské moderní ortodoxní Židy. Boaz je nejmladší syn svých rodičů, jeho matka po porodu ochrnula a je trvale invalidní. Ve finále soutěže Kohav Nolad věnoval vítěznou píseň právě jí.

Izrael bude soutěžit v prvním semifinále 20.5.

Boaz Mauda / Ke’ilo Kan (národní kolo)

Boaz Mauda / Ke’ilo Kan (semifinále Eurovize)

Boaz Mauda / Ke’ilo Kan (finále Eurovize)

Boaz Mauda / Ke’ilo Kan (videoklip)

Text písně

Nafshi meyakhelet letfilot halev ha’ham

Ze kashe, ze kashe kshega’agua mul yareakh
Kan lerega uboreakh, akharav, rodef habekhi
Ze kashe, ze kashe kshega’agua mul yareakh
Kan lerega uboreach, akharav, rodef habekhi
Lifamim mevi haruakh re’akh tov mukar
Melatef akhshav shome’a
Otkha shar

Lo or kochav
Ata akhshav
Iti iti, keilu amiti
Kmo az mizman

Come along, come along
See the fire in your eyes
And you come with me, with me
Lifamim mevi haruakh re’akh tov mukar
Melatef akhshav shome’a

Lo or kochav
Ata akhshav
Iti iti, keilu amiti
Kmo az mizman

Nafshi meyahelet letfilot halev ha’ham
Nafshi meyahelet letfilot halev ha’ham

Lo or kochav
Iti iti, keilu amiti
Kmo az mizman

Další informace

OFICIÁLNÍ WEB
OFICIÁLNÍ WEB IZRAELSKÉ EUROVIZE

—————————————————————————————————————————————

Kapela vznikla v roce 1988 ve městě Sderot a na svém kontě má již několik alb včetně výběru největších hitů. Původní název skupiny byl Tipp-Ex. Frontman Kobi Oz je ve své zemi velmi známý díky svému extravagantnímu způsobu života a sama kapela již několikrát získala v Izraeli ocenění jako Skupina roku. Teapacks byli za reprezentanty Izraele vybráni 7.1. 2007. Předposlední únorový den skupina v televizi představila čtyři singly a izraelští diváci rozhodli, že právě song „Push the Button“, který mimo jiné pojednává o nukleární válce v Íránu, bude tím, který by mohl zemi přinést úspěch na Eurovizi.

Izrael vystoupí se svým anglicky, francouzsky a hebrejsky zpívaným singlem v semifinále 10. května jako druhý v pořadí.

Teapacks / Push The Button (národní kolo)

Teapacks / Push The Button (semifinále Eurovize)

Teapacks / Push The Button (videoklip)

Text písně

The world is full of terror
If someone makes an error
He’s gonna blow us up to bloody biddy kingdom come
There are some crazy rulers they hide and try to fool us
With demonic, technologic willingness to harm

Refrén (2x):
They’re gonna push the button
Push the button the bu push the bu push the button

Il y plein de souffrance
Dans les rues il y a trop de violence
Et on a beacoup de chanche d’etre
vivant meme pas Blesses
Advancement tactique de regime fanatique
Situation tragique qui met les larmes aux yeux

And I don’t want to die
I want to see the flowers bloom
Don’t want to go capoot ka boom
And I don’t want to cry
I wanna have a lot of fun
Just sitting in the sun
But nevertheless

Refrén (2x)

Mesarim mitpotztzim alay
Tilim mitofefim vegam noflim alay
Shotrim veganavim mitrotztzim alay
Vehem koftzim alay mitkartztzim alay
Elely elely thane li elohai hi
Haciyuth haze aroch miday
Keshani bekoshy chai vekolam
mechavnim elay ze mukdam lashir ulay
Senatati lach chayayi
Why why – hamishtara
Whyhoo whyhoo – tzevet hatzala
Einei ze bakdam shir llo salam
Adom ze lo rak tzevah ze yoter kemo dam
Shov otzer balev et haneshama
Shelo tifrach hacshav haneshama
Henei milchama henei haneshama
Boom boom ze ma sekore hachshav
Bein raketa lamacheta bein tzofeh lekatav
Bein mechtaf lenechtaf bein gashom lesharav
Haslama bamadregot ola vetofeseth kav
Kloom kloom ze ma sekolam osim
Kitzonim maktzinim vektzinim martzinim
Hatemimim mitmatnim mamtinim lenetonim
Veonim : sekolam chasrei onim

Olam kulu demonim seanachnu stam pionim
Vechampionim im gettonim machlitim ma seyiheah
Nihol behatzaltaim ‘ oniyah meleah bemaim
Vekolam sotim lechaim vetovim ze letad ze

Olay ze chad miday tzarich lashir
shirei dkalim shirei midbar lelo dgalim
Ani od chai chau chai veim yamshich lehiyoth mafchid
Rak az ani agid

Refrén (2x)

Další informace

OFICIÁLNÍ WEB
OFICIÁLNÍ WEB IZRAELSKÉ EUROVIZE

1973 – Ilanit
„Ey-Sham“ (4. místo)

1974 – Kaveret
„Natati La Khayay“ (7. místo)

1975 – Shlomo Artzi
„At Va’Ani“ (17. místo)

1976 – Shokolad Menta Mastik
„Emor Shalom“ (6. místo)

1977 – Ilanit
„Ahava Hi Shir Lishnayim“ (11. místo)

1978 – Izhar Cohen & The Alphabeta
„A-Ba-Ni-Bi“ (1. místo)

1979 – Gali Atari & Milk and Honey
„Hallelujah“ (1. místo)

Společný projekt Gali Atari & Milk and Honey (1979) vynesl Izraeli druhé vítězství na Eurovizi.

1980 – Izrael se v tomto roce Eurovize nezúčastnil

1981 – Hakol Over Habibi
„Halayla“ (7. místo)

1982 – Ari Toledano
„Hora“ (2. místo)

1983 – Ofra Haza
„Chai“ (2. místo)

1984 – Izrael se v tomto roce Eurovize nezúčastnil

1985 – Izhar Cohen
„Olé, Olé“ (5. místo)

1986 – Moti Giladi & Sarai Tzuriel
„Yavo Yom“ (19. místo)

1987 – Datner & Kushnir
„Shir Habatlanim“ (8. místo)

1988 – Yardena Arazi
„Ben Adam“ (9. místo)

1989 – Gili & Galit
„Derekh Hamelekh“ (12. místo)

1990 – Rita
„Shara Barkhovot“ (18. místo)

1991 – Duo Datz
„Kan“ (3. místo)

Přelomové je prvenství Izraele z roku 1998, kdy zvítězil transsexuál Dana International, který se do soutěže vrátil v roce 2011.

1992 – Dafna Dekel
„Ze Rak Sport“ (6. místo)

1993 – Sarah’le Sharon & The Shiru Group
„Shiru“ (24. místo)

1994 – Izrael se v tomto roce Eurovize nezúčastnil

1995 – Liora
„Amen“ (8. místo)

1996 – Izrael se v tomto roce Eurovize nezúčastnil
1997 – Izrael se v tomto roce Eurovize nezúčastnil

1998 – Dana International
„Diva“ (1. místo)

1999 – Eden
„Yom Huledet (Happy Birthday)“ (5. místo)

2000 – PingPong
„Sameyakh“ (22. místo)

Shiri Maimon (2005) patří mezi nejoblíbenější izraelské zpěvačky.

2001 – Tal Sondak
„En Davar“ (16. místo)

2002 – Sarit Hadad
„Nadlik Beyakhad Ner (Light A Candle)“ (12. místo)

2003 – Lior Narkis
„Milim La’Ahava (Words For Love)“ (19. místo)

2004 – David D’or
„Lehaamin“ (11. místo v semifinále)

2005 – Shiri Maimon
„Hasheket Shenish’ar“ (7. místo v semifinále, 4. místo ve finále)

2006 – Eddie Butler
„Together We Are One“ (23. místo ve finále)

2007 – Teapacks
„Push The Button“ (24. místo v semifinále)

2008 – Boaz Mauda
„The Fire In Your Eyes“ (5. místo v semifinále, 9. místo ve finále)

Mnoho kontroverzí způsobilo židovsko-arabské duo Noa a Mira Awad (2009).

2009 – Noa a Mira Awad
„There Must Be Another Way“ (7. místo v semifinále, 16. místo ve finále)

2010 – Harel Skaat
„Milim“ (8. místo v semifinále, 14. místo ve finále)

2011 – Dana International
„Ding Dong“ (15. místo v semifinále)