Eurovision Song Contest 2005


Eurovize z Ukrajiny byla plna očekávání. Jedná se o jubilejní padesátý ročník, který rapidně zvýšil zájem médií o soutěž. V Kyjevě se ale neslavilo. Padesátku oslavila ESC v říjnu roku 2005 v dánské Kodani, která hostila speciální pořad Congratulations. Ten probíhal na podobné bázi jako samotná Eurovize. Všechny zúčastněné země se totiž pomocí diváků a poroty rozhodovaly, která píseň z dosavadní historie soutěže je tou nejlepší.

Desítku finalistů vybrali fanoušci na internetu, a to po dvou písních z každé dekády, další čtyři doplnila EBU. Čtrnáctce finalistů pak byly v přímém přenosu rozdány body. Vítězem se nakonec stala podle očekávání švédská skupina ABBA se skladbou „Waterloo“. Vraťme se ale zpátky do Kyjeva. Od Eurovize si ukrajinští organizátoři slibovali zlepšení image země a tudíž i do budoucna větší počet turistů. Vláda naopak doufala, že jim pořádání soutěže pomůže k rychlejšímu získání členství v Evropské Unii. Jak je vidět, existují země, pro které je soutěže Eurovize opravdovou událostí roku, kterou využívají jako vhodný prostředek pro svou propagaci. Kdo by tipoval, že i medailonky mezi písněmi byly věnovány prezentaci Ukrajiny, hádal by správně. Novou trofej pro vítěze prezentoval dokonce sám prezident země Viktor Juščenko. A aby toho nebylo málo, soutěžní píseň ukrajinských reprezentantů musela být změněna, poněvadž prý obsahovala politické narážky. A politiku EBU nevidí na Eurovizi ráda.

Datum konání: 19.5. a 21.5. 2005
Místo konání: Palac Sportu, Kyjev, Ukrajina
Počet zúčastněných zemí: 39
Vítězná píseň: „My Number One“ – Elena Paparizou (Řecko)
Vysílací společnost: NTU
Moderátor: Maria Efrosinina, Pavlo Shylko
Debutující země: Bulharsko, Moldávie
Odhlášené země: žádná
Navrátivší se země: Maďarsko
Nula bodů: žádná země

Sloganem tohoto ročníku bylo slůvko „Probuzení“, které mělo evokovat bdělost a připravenost jednotlivých zemí k reprezentaci. Států se sjelo do Kyjeva opět rekordní počet. Díky debutujícímu Bulharsku a Moldávii a navrátivšímu se Maďarsku jich bylo 39. Premiéru si měl odbýt i Libanon. Ten dokonce vybral interpreta a píseň, jednalo se o zpěvačku Aline Lahoud se singlem „Quand Tout S’Enfuit“. Libanon ale stáhl svoji účast po oznámení, že bude muset odvysílat i vystoupení izraelského reprezentanta. Velkými favority semifinále bylo Bělorusko, Island a Nizozemsko. Ani jeden stát se ale do finále neprobojoval. Brány hlavního večera se oproti tomu otevřely pro debutující Moldávii s populární kapelou Zdob şi Zdub či izraelskou zpěvačku Shiri Maimon. Zajímavý je i fakt, že se semifinále zúčastnily dvě estonské dívčí kapely. Velmi populární Vanilla Ninja, které proti nelibosti mnoha Estonců reprezentovaly Švýcarsko, a méně známé Suntribe, které zastupovaly svoji rodnou zem. Z tohoto estonského souboje vyšlo vítězně Švýcarsko. Mnozí to tehdy viděli jako velký paradox. Smutné bylo i Portugalsko. Soutěžní píseň projektu 2B nedopadla podle očekávání, poněvadž zpěvačce Lucianě Abreu několikrát během jejího vystoupení selhal mikrofon.

Dvě písně byly tento rok obviněny z plagiátorství. Jedná se o skladbu nekvalifikujícího se Bulharska a automatického finalisty Srbska a Černé Hory, které reprezentovala skupina No Name. Samozřejmě ne ta slovenská. Ruslana se stejně jako v roce 2003 Sertab Erener postarala o hudební číslo v tzv. interval actu a zároveň i zpovídala reprezentanty v green roomu. Zpěvačka byla dokonce navržena i jako hlavní moderátorka večera. Tuto šanci jí ale zazdila její špatná znalost angličtiny. Eurovizi z Kyjeva nakonec vyhrává řecká reprezentantka Elena Paparizou se skladbou „My Number One“. Ta mimochodem reprezentovala svoji zemi už v roce 2001 jako polovina projektu Antique, který tehdy vybojoval pro Řecko třetí místo. Elena Paparizou je navíc první vítězkou soutěže, která od zavedení semifinále vyhrála jako automatický finalista. Druhá skončila mezi fanoušky Eurovize populární zpěvačka Chiara z Malty, která taktéž není nováčkem. Zpěvačka skončila třetí na Eurovizi v roce 1998, navíc dokázala, že se dá na soutěži zabodovat i bez perfektního vzhledu a propracované show. Jako zákon schválnosti viděla většina obyvatel Malty výpadek proudu, který zemi zastihl zrovna v době jejího vystoupení. A věřte tomu, že to v eurovizní zemi jako je Malta, nesli hodně nelibě. Finále Eurovize se v roce 2005 protáhlo na neúnosné tři a půl hodiny. Důvodem bylo především oznamování výsledků ze všech 39 zemí. Tehdy se ještě oznamovaly všechny rozdané body jednotlivě, což značně prodlužovalo celkovou stopáž pořadu. EBU tak od roku 2006 zavedla pravidlo, že každá země bude ohlašovat pouze tři nejúspěšnější písně u tamějších diváků. Kompletní bodová listina pak byla vidět na obrazovce v grafické podobě. V roce 2005 vychází kromě oficiálního CD a DVD z Eurovize i kniha „Eurovision Song Contest – Oficiální historie“ britsko-amerického autora Johna Kennedyho O’Connora. Ta byla zatím přeložena do angličtiny, němčiny, francouzštiny, holandštiny, švédštiny, dánštiny a finštiny.


Elena Paparizou

Vítězkou jubilejního 50. ročníku Eurovize, se stala reprezentantka Řecka, zpěvačka Elena Paparizou s písní „My Number One“. Elena se nemusela v roce 2005 zúčastnit semifinálových bojů, byla rovnou nominována do finále, kde získala nakonec 230 bodů a tudíž vytoužené první místo. Zpěvačka Chiara z Malty, která skončila druhá s písní „Angel“, na Helenu ztrácela 38 bodů. Reprezentantka Řecka byla od počátku favoritkou Eurovize 2005, avšak od pěti zemí nezískala ani bod. Jednalo se o Ukrajinu, Lotyšsko, Monako, Bělorusko a Estonsko.

Elena se narodila 31. ledna 1982 ve švédském městě Borås. Její oba rodiče jsou Řekové, avšak ti emigrovali do Švédska, kde Elena prožila značnou část svého života a také zde rozjela svoji hudební kariéru. Zpěvačka má bratra a sestru a mluví plynule řecky, švédsky a anglicky. Studuje také francouzštinu a španělštinu.

V roce 1999 založila společně se svým přítelem z dětství, na půl Švédem a na půl Řekem Nikosem Panagiotidisem kapelu Antique. První singl „Opa, Opa“ zaznamenal obrovský úspěch a vyšvihl se na první příčku švédské singlové hitparády. Vzhledem k tomu, že skupina propagovala řeckou kulturu a hudbu, získali možnost reprezentovat Řecko na Eurovizi v roce 2001. Se singlem „Die For You“ nakonec skončili na třetím místě. Skupina se rázem proslavila po Evropě, o jejich vystoupení byl obrovský zájem a debutové album se skvěle prodávalo. Eleně to ovšem nestačilo, chtěla se proslavit také jako sólová zpěvačka a proto se v roce 2003 projekt Antique rozpadá. O rok později už vychází její debutové album „Protereotita“. Deska vzbudila obrovský úspěch, zpěvačka navíc v roce 2005 vyhrává řecké národní kolo Eurovize a je vyslána jako zástupce země na Eurovision Song Contest. Díky svému vítězství se stává rázem jednou z nejžádanějších evropských umělkyň. Během svého turné v roce 2005 navštívila kromě různých evropských zemí také Austrálii a Severní Ameriku.

Elena stále těží ze své popularity, na konci roku 2005 vydala své první anglicky zpívané album „Mambo!“ a rok na to desku „Yparhi Logos“, jehož reedice vyšla v dubnu 2007.

Elena Paparizou / My Number One

oficiální web: http://www.helenapaparizou.com

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>