Blue 2011

Šest let od Düsseldorfu (6./10.)


Eurovision Song ContestDnes pokračuje náš letní seriál, během kterého se postupně seznámíme s osudem všech interpretů z Eurovision Song Contest 2011 v německém Düsseldorfu. Jak jim soutěž změnila život, jak pokračovali ve své kariéře a jak se jim aktuálně daří? Odpovědi na tyto otázky naleznete na našem webu každý pátek.

Osudy všech 43 účastníků soutěže Eurovision Song Contest 2011 zmapujeme v letošním seriálu Šest let od Düsseldorfu. Každý pátek od 30. června do 1. září se seznámíme s posoutěžním příběhem několika vybraných interpretů, který mnohdy přináší překvapivá zjištění.

Spojené království Spojené království – Blue

Blue

Blue na Eurovizi odcestovali jako nejúspěšnější britský boyband první dekády nového tisíciletí, který se po mnoha letech dal při příležitosti reprezentace Spojeného království opět dohromady. Pánové nakonec obsadili s písní „I Can“ ve finále soutěže jedenácté místo.

  • singl byl v britském prodeji šestnáctý, dařilo se mu v Německu, kde skončil sedmý a za celý rok 2011 jako sedmašedesátý nejprodávanější, a dále uspěl v dalších šesti zahraničních žebříčcích, díky Eurovizi byl o Blue opět zvýšený zájem, avšak nikdy už tak pompézní, jako v minulosti, pánové v roce 2012 vyrazili na turné po Asii a v Číně poprvé představili svou novou skladbu „Hurt Lovers“, která měla původně sloužit jako ta, která odstartuje jejich comeback, v šesti zahraničních hitparádách se dostala do top 100, v Německu byla sedmá, avšak Spojené království hlásilo ne příliš uspokojivou pozici 70, pánové následně vyrazili koncertovat k našim západním sousedům a v roce 2013 představili své čtvrté studiové album „Roulette“, u Britů se dostalo na třináctou příčku, nejúspěšnější bylo opět v Německu a v prodeji se mu dařilo ještě v dalších šesti státech, o následující singly „Without You“ a „Break My Heart“ už ovšem byl zájem mnohem menší
  • vzhledem k větším očekáváním to vypadalo, že Blue svou kariéru definitivně zabalí, nicméně to se nikdy nestalo, i díky nostalgii mají do dnešních dnů plné diáře a zájem o ně mají všechna britská média, v roce 2014 pro ně televize ITV vymyslela vlastní reality show Blue Go Mad in Ibiza, kde pánové rozjeli byznys se svým vlastním barem na Ibize, netušili ovšem, že jejich pracovníci byli najatým komparzem, následně skupina podepsala kontrakt se Sony Music na další dvě alba, v roce 2015 vyšla deska „Colours“, která se sice dostala v domácím prodeji na třináctou příčku a uspěla ještě v Japonsku, nicméně label nebyl s výsledky spokojen a původní smlouvu na dvě CD zrušil, nespokojenost panovala i s písněmi „King Of The World“ a „Nothing Like You“, které se do top stovky britské single chart nedokázaly dostat
  • pánové jsou kromě zahraničních turné neustále k vidění a slyšení na koncertech po celém Spojeném království, od Düsseldorfu byli na třech velkých tours – I Can Concerts, Roulette Tour a Colours of Blue Tour, největší senzaci ovšem způsobil projekt The Big Reunion z roku 2013, šlo o televizní reality dokument stanice ITV, která se rozhodla dát po letech dohromady nejslavnější britské a irské skupiny z 90. let a nového milénia, Blue sice už svůj comeback zažili, nicméně i tak se v show po boku Atomic Kitten, Five a dalších objevili, součástí pořadu bylo i ohlášení velkého společného koncertu v Londýně, lístky se prodaly během pěti minut a na nátlak publika bylo přidáno dalších dvanáct vystoupení všech zúčastněných kapel, o rok později na fenomenální projekt navázalo The Big Reunion Boy Band Tour, kterého byli Blue opět součástí
  • kromě studiových desek vydali Blue po Düsseldorfu ještě kompilaci největších hitů „Ultimate Blue“ (2012), živák „The Roulette Tour“ (2013) a EP „Roulette Summer Edition“ (2013), nedávno pánové přidali na své sociální sítě fotografie, kde jsou ve studiu a na kytarách mají číslo 6, předpokládá se proto, že právě probíhá nahrávání jejich šesté desky
  • pojďme se podívat i na jednotlivé členy, Anthony Costa se kromě skupiny věnuje i muzikálu a herectví, k vidění byl například v seriálu BBC Casualty, Duncan James zaujal především poupravením svého přiznání z roku 2009, kdy o sobě řekl, že je bisexuál, rok po Düsseldorfu médiím vzkázal, že se považuje za gaye, Lee Ryan plnil stránky bulváru díky účasti v reality show Celebrity Big Brother v roce 2014, kde se dal dohromady s americkou modelkou Jasmine Waltz, ta se s ním po pár měsících rozešla, prý proto, že se Lee nikdy nedokázal smířit s tím, že po comebacku skupiny o něho už není takový zájem jako dřív, a nakonec je tu Simon Webbe, který také hraje v muzikálech, pyšní se druhým místem z taneční soutěže Strictly Come Dancing z roku 2014 a raduje se ze zasnoubení se svou novou přítelkyní Ayshen

Blue / Hurt Lovers (2012)

Albánie Albánie – Aurela Gaçe

Aurela Gaçe

Aurela Gaçe odjížděla na Eurovizi jako nejpopulárnější zpěvačka v Albánii. Její úspěchy v domovině jí ovšem v Düsseldorfu nijak nepomohly. Její píseň „Feel The Passion“ skončila v semifinále čtrnáctá.

  • Evropu sice neoslovila, ale v Albánii nadále patří mezi absolutní špičku hudební scény, její eurosong bez problémů ovládl domácí žebříček a je třeba konstatovat, že podobného úspěchu dosáhla většina jejích dalších singlů jako například „CA$H“ (2011), „Ja ke nge“ (2012), „Merrem sonte“ (2014), „Nënë e imja nënë“ (2016) nebo aktuální novinka „S‘ nuk“ s raperkou Fifi, v roce 2012 vydala své šesté a zatím poslední studiové album „Paraprakisht“, které nepřekvapivě ovládlo albánskou prodejní hitparádu
  • za spoustu svých písní byla oceněna prestižními prvenstvími, se skladbami „Pa kontroll“ (2014) a „Akoma jo“ (2016) vyhrála soutěžní festival Kënga Magjike, druhý zmíněný počin byl zároveň Písní roku 2016 na Kult Awards, úspěšné jsou i její klipy, „Tranzit“ (2012) a „Shpirt i Shpirtit Tim“ (2013) se staly Videoklipy roku
  • Aurela je v Albánii známá svými změnami účesů, přiznává, že do salónů chodí téměř denně, od Düsseldorfu byla k vidění s bílým, šedým, rezavým, hnědým a aktuálně blonďatým přelivem, přesto paradoxně ráda v médiích kritizuje kolegyně, které se snaží více než uměním prosadit svou vyzývavou image
  • velmi kritická je také k interpretům, kteří na koncertech nezpívají živě, v posledních rozhovorech přiznává, že playback nebo počítačové úpravy hlasů nikdy uznávat nebude, hlas je podle ní dar a ti, kteří jej publiku nechtějí ukázat, podle ní nejsou pravými umělci, ačkoliv lze její výtky chápat, svým mnohdy nevybíravým chováním si za poslední roky proti sobě poštvala mnoho kolegů
  • radost jí dělá rodinný život, se svým manželem přivedla po Eurovizi na svět svou prvorozenou dceru, které v roce 2016 dopřála malou sestřičku

Aurela Gaçe feat. Fifi / S‘ nuk (2017)


Chorvatsko Chorvatsko – Daria Kinzer

Daria Kinzer

Chorvatsku se v Düsseldorfu moc nedařilo. Zpěvačka Daria Kinzer obsadila s písní „Celebrate“ patnácté semifinálové místo.

  • ačkoliv reprezentovala Chorvatsko, po otci je Němka a celý život žila v Rakousku, v Düsseldorfu jsme od ní slyšeli pop, nicméně zpěvačku to po celou dobu táhlo k úplně jinému žánru, tomu se naplno oddala v roce 2012 a aktuálně ji už jinak neuslyšíme, Daria Kinzer se věnuje šlágrové hudbě a zpívá německy
  • v roce 2013 vydala ve spolupráci s Haraldem Fendrichem své debutové album „Zwischen Himmel und Erde“, ze kterého pustila do éteru dva singly, jde o stejnojmennou skladbu „Zwischen Himmel und Erde“ a „Was lange nur ein Traum war“, zpěvačce se s touto tvorbou dařilo především v hitparádách rakouských televizí a rádií zaměřených na tento žánr, v roce 2014 si zazpívala v duetu „Leg‘ dein Herz an mein Herz“ se salcburským zpěvákem Nikolasem
  • Daria je pravidelně k vidění na festivalech a dalších akcích v Rakousku a Německu, z nejvýznamnějších zmiňme například Schlagernacht, velmi oblíbené jsou její adventní koncerty, v roce 2015 zpívala v muzikálu Estelle a od loňského roku účinkuje v projektu Musicalstory
  • v roce 2013 se díky své popularitě u posluchačů šlágrové hudby v Rakousku a Německu stala držitelkou ocenění Nejúspěšnější chorvatská zpěvačka v zahraničí, o rok později ji německé rádio VHR ocenilo jako Umělkyni roku 2014
  • v roce 2014 se zúčastnila osmé sezóny show Německo má talent, v castingovém kole zazpívala píseň „Run“ od Leony Lewis a od všech porotců se s výjimkou Dietra Bohlena dočkala souhlasného ano, do finále soutěže, kterého se zúčastnil vítěz druhé série české a slovenské verze Talentu Atai Omurzakov nebo čeští akrobaté Martin Konečný a Daniel Radovesnický, se ovšem nedostala

Daria Kinzer / Zwischen Himmel und Erde (2013)

Kypr Kypr – Christos Mylordos

Christos Mylordos

A do třetice tu máme dalšího interpreta, kterému se v Düsseldorfu nepodařilo projít přes finálové brány. Kyperský reprezentant Christos Mylordos skončil v semifinále s písní „San Aggelos S’agapisa“ předposlední.

  • Christos do soutěže vstupoval jako čerstvý vítěz talentové show bez větších zkušeností, bohužel Eurovize mu v rozjezdu kariéry příliš nepomohla, po Düsseldorfu zájem o jeho osobu opadl a do dnešních dnů je zpěvák známý pouze jako lokální umělec
  • zpěvem se stále živí, avšak k vidění je po barech v Nikósii a dalších přímořských letoviscích, kde vystupuje především s převzatou tvorbou, jeho oficiálním zaměstnavatelem je proslulý klub BARaki Live, kde vystupuje několikrát do týdne
  • žánrově se během svých vystoupení nebrání ničemu, jeden čas byla oblíbená jeho vystoupení s DJi, aktuálně jej návštěvníci vídají v kvartetu společně s hudebníky Nikolasem Anastasiouem, Kyriakosem Markouem a Andreasem Napoleonem
  • ačkoliv pohodovou atmosféru barů miluje, vždy toužil po velké kariéře, na hudební scénu v tom pravém slova smyslu se pokusil vrátit v roce 2015, kdy vydal singl „Na pou girises“, jelikož jej ale rádia nezařadila do svých playlistů a nové fanoušky se mu s ním oslovit nepodařilo, vrátil se zase na malá pódia v barech
  • v roce 2013 se oženil se svou partnerkou Annou Mariou, ještě týž rok se jim narodila dcera a loni se také dočkal svého prvního syna

Christos Mylordos / Na pou girises (2015)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>