Inteligentne miasta, smart city, i ich wpływ na życie.

Chytrá města aneb jak umělá inteligence mění život ve městě

Chytré město – co to je?

Chytré město je koncept, který vznikl na počátku 90. let 20. století. Tehdy se řešilo mnoho problémů na úrovni měst, která se nekontrolovatelně rozrůstala a nebyla schopna plnit své základní funkce, tj. poskytovat svým obyvatelům důstojné a pohodlné životní prostředí. Proto chtěli vytvořit projekt, který by se samostatně rozvíjel, efektivně zaváděl nová řešení a neustále zlepšoval životní podmínky.

V té době ještě nebyl tento koncept definován, ale samotná myšlenka odstartovala řadu diskusí, nápadů a projektů na téma myšlenky chytrého města a v průběhu více než třiceti let vznikly tři modely měst budoucnosti.

  • Ten počáteční (1.0) byl fází nadšení z technologií a jejich možností. Zdálo se, že dokáže vyřešit všechny naléhavé problémy. Brzy se však objevila nebezpečí a negativa (vytvořená buď stroji, nebo podnikateli usilujícími o maximalizaci zisku), která nakonec zastínila výhody.
  • Poté se vyvinul jiný model (2.0) a v něm hrála větší roli veřejná správa. Úřady si měly více uvědomovat potřeby svých obyvatel, takže samy měly přijímat nejlepší možná řešení podpořená technologiemi.
  • Nejúspěšnější model (3.0) chytrých měst však zapojuje samotné obyvatele a vytváří komunikační kanály mezi nimi a správou. Pouze všechny tyto tři faktory dokázaly naplnit původní koncept. Proč? Protože se vytváří efektivní a uzavřené prostředí spolupráce: obyvatelé sdělují své potřeby zdola, správa vytváří strategie opatření a využívá dostupné technologické možnosti.

Na trh přišla umělá inteligence, takže jsme svědky dalšího vývoje a nové definice chytrého města. Čím se tedy stanou naše městská centra?

Základní rozměry chytrých měst

Během vývoje konceptu bylo identifikováno šest základních oblastí, které charakterizují chytré město:

Chytrá ekonomika, v níž se zavádějí inovativní řešení s využitím moderních technologií (nyní za pomoci umělé inteligence). Cílem je zvýšit efektivitu a produktivitu místní ekonomiky, rozšířit obchodní příležitosti a zlepšit tok informací, zboží a služeb mezi odvětvími a trhy. Nejdůležitější je vytvořit prostor, který pomůže podnikatelům spolupracovat na trhu a co nejvíce podpoří podnikání.

Inteligentní mobilita, tj. moderní dopravní a logistické systémy, které využívají IT k posílení své integrity s životním prostředím a umožňují bezpečný, uživatelsky a ekologicky příznivý pohyb osob a zboží. Chytré město by mělo sloužit lidem, proto musí na počátku shromažďovat informace o jejich životě. S údaji o chování a spotřebních vzorcích měst je jasné, jak řídit jeho rozvoj. Vhodné změny v infrastruktuře a dopravě nepochybně usnadní život (např. blízkost škol, školek, dostupnost veřejné dopravy).

Chytré životní prostředí představuje řadu ekologických řešení, která lze implementovat do výstavby měst – využívání obnovitelných zdrojů energie, péče o zeleň (rekreační plochy pro obyvatele), vhodné ekologické vzdělávání.

Obnovitelná energie je klíčovým cílem inteligentních měst.
Obnovitelné zdroje energie jsou hlavním cílem chytrých měst. Zdroj: pixabay.com

Zvláště důležitou oblastí jechytrá společnost. Chytrá města upřednostňují své obyvatele a spolupráci a dialog mezi nimi, a aby se tak stalo, je třeba neustále pracovat na rozvoji, vzdělávání a informovanosti lidí. V chytrých městech žijí vysoce kvalifikovaní lidé, kteří se velkou měrou podílejí na rozvoji, ale kteří jsou si zároveň vědomi rizik při zavádění inovativních řešení a jsou připraveni přijmout případný neúspěch. Taková společnost nikdy nebrzdí činnost z důvodu neznalosti, strachu nebo předsudků.

Chytrý život je o komplexní změně našeho životního stylu. V současné době jsme svědky počátků takové změny (například důraz na zdravou stravu, fyzickou aktivitu, péči o duševní zdraví a kvalitní trávení volného času), která se časem rozvine v péči o zeleň, dostupnost kulturních, volnočasových a vzdělávacích zařízení a přívětivých veřejných prostor.

Technologická řešení nám umožňují inteligentní život, například inteligentní domy.
Technologická řešení nám umožňují žít inteligentně, například pomocí inteligentních domů. Zdroj: pixabay.com

Základemchytrého města jeinteligentní správa: obyvatelé a jejich potřeby; veřejná správa a její strategie; moderní technologie. Všechny tyto prvky diktují a určují směr rozvoje.

Jak umělá inteligence vytváří chytrá města?

Umělá inteligence vytváří řadu zajímavých řešení, která buď již dnes usnadňují život v dnešních chytrých městech, nebo jsou teprve ve fázi vývoje a rozhodně způsobí revoluci na trhu, jakmile se na něm objeví. Jaké projekty tedy již využíváme?

Vývoj online platforem pro různé typy úřadů by asi nebyl první odpovědí na tuto otázku, ale nepochybně splňuje základní potřeby obyvatel. V konečném důsledku usnadňuje komunikaci s úřady, šetří čas a představuje pohodlné řešení pro vyřizování záležitostí.

Stále častěji jsme ochotni implementovat technologická řešení do našich domovů – může jít o vybrané možnosti nebo komplexně vytvořený projekt chytré domácnosti. A co víc – v této oblasti existuje konkurenční trh, takže se vyplatí zjistit si o něm více informací a přizpůsobit si domácnost zcela vlastním potřebám.

Rozšířené systémy monitorování měst zvyšují bezpečnost a zlepšují efektivitu veřejných služeb. Nové projekty obnovitelných zdrojů energie poskytují zelené rekreační oblasti, lepší kvalitu života a možnosti prosperity pro budoucí generace. Rozvíjejí se systémy práce a vzdělávání na dálku, aby lidé mohli pracovat efektivně a v pohodlných podmínkách a neustále pečovat o vlastní rozvoj.

To jsou základní a obecná řešení používaná ve městech (nejen v chytrých městech). Vedoucí představitelé chytrých měst však prošlapávají nové cesty, které stojí za bližší pozornost.

Chytrá města v Evropě a jejich technologická řešení

Existuje několik žebříčků, které charakterizují úroveň chytrosti měst. Na základě Smart City Indexu se podíváme na evropské lídry a jejich projekty.

Kodaň si dala za cíl stát se nejzelenějším městem Evropy a bezpochyby vede. Díky rozsáhlé cyklistické infrastruktuře a vyspělé veřejné dopravě používá automobily jen asi 20 % obyvatel. Jízdní kola jsou navíc vybavena senzory, které hlásí dopravní zácpy, znečištění a nehody, což ještě více usnadňuje a zrychluje pohyb po městě. Ještě důležitější je, že takové řešení má přímý dopad na zdraví a kondici obyvatel, tj. snižují se náklady na zdravotní péči.

Kodaň a její cyklistická infrastruktura jako chytré řešení.
Kodaň a její cyklistická infrastruktura jako chytré řešení. Zdroj: pixabay.com

Londýn má nejlepší veřejně dostupnou databázi různých prvků života ve městě v Evropě. Neustále rozvíjí přístup k online službám a veřejné dopravě. Podporuje podnikatele a startupy. Úřady instalovaly dlažební desky, které vyrábějí elektřinu pomocí kinetické energie. Aby však město bylo chytré, nemusí realizovat tak rozsáhlé projekty: stačí do městské infrastruktury umístit chytré odpadkové koše, které budou sledovat, jak jsou plné, stlačovat odpad, a když místo skutečně začne docházet, pošlou informaci prostřednictvím WiFi příslušné službě, která teprve poté koš vyprázdní. Zdá se vám to jako zábava? Možná, ale městu to výrazně snižuje náklady na tuto službu a neprodukuje to nesmyslně tolik výfukových plynů, protože popelářská auta se objevují jen tam, kde je to potřeba.

Ve Vídni byla vytvořena aplikace, jejímž prostřednictvím mohou obyvatelé přímo hlásit problémy a problémy městským úřadům. V Paříži jsou k dispozici informace o aktuálním znečištění ovzduší a shromažďují se údaje o intenzitě účasti v konkrétních lokalitách, aby se vědělo, kdy je vhodné zpřístupnit zařízení nebo kdy tam lze vyslat úklidovou četu.

Každé chytré město v žebříčku má své vlastní chytré projekty. V současné době tedy existuje spousta řešení, která můžeme bez problémů implementovat do našeho prostředí.

Co nám nabídne chytré město budoucnosti?

Připravují se ještě velkolepější projekty, ale jejich realizaci brání vysoké náklady a logistické potíže. Časem by se však měly objevit na trhu.

Velmi populární jsouelektromobily, protože jsou šetrné k životnímu prostředí. Problémem je však jejich nabíjení – zdlouhavé a ztížené příliš malým počtem nabíjecích stanic. Přestavba silnic tak, aby se naše vozidla během jízdy nabíjela energií ze slunce, je tedy mimořádně lákavou možností, že?

V chytrém městě budou silnice vyrábět elektřinu a nabíjet naše auta.
V chytrém městě budou silnice vyrábět elektřinu a nabíjet naše auta. Zdroj: pixabay.com

Pomocí speciálních aplikací by řidiči také mohli získávat údaje o aktuálním stavu zaplnění parkovišť a volných místech. Nebylo by již nutné vynakládat spoustu času a paliva na to, aby nějaké našli.

Chytré osvětlení bude napájeno obnovitelnou energií a bude přizpůsobeno tak, aby reagovalo na provoz, tj. přinese obrovské úspory městům, která budou moci investovat prostředky do jiných oblastí, např. do sociálních nebo zdravotnických záležitostí. Kromě toho speciální barvy, které budou pokrývat dopravní značky, výrazně zvýší bezpečnost silničního provozu, protože jejich viditelnost v noci bude stoprocentní.

Ještě více senzorů instalovaných ve městech výrazně zvýší bezpečnost. Budou nepřetržitě monitorovat stav budov, mostů, silnic, což přispěje k eliminaci katastrof. Navíc v případě nehody takový systém okamžitě přivolá příslušné služby na místo nehody, bude je informovat nejen o přesném místě, ale také určí nejrychlejší trasu s ohledem na dopravní zácpy a kongesce.

Chytré vysílače budou monitorovat úroveň spotřeby zdrojů v našich domácnostech (voda, elektřina), takže nebude nutné, aby někdo dělal takovou staromódní práci.

Pomalu směřujeme k technologické budoucnosti a chytrým městům, která nám přinesou prosperitu, klid a pohodlí. Proto stojí za to být otevřený inovacím a podporovat projekty, které již vznikají, a proces jejich realizace.

Zdroje:

Blicharz J., Chytrá města a umělá inteligence. Vybrané teoretické a právní aspekty, Wrocław 2023.

Szymańska D., Korolko M., Inteligentní města – myšlenka, koncepce, realizace, Toruň 2015.

Tota P., Chytré město – dostupné město. Moderní městské technologie v kontextu univerzálního designu, „Obytné prostředí“ 2017, č. 19, s. 4-12.

Podobné příspěvky