Umělá inteligence: Jak umělá inteligence mění naši realitu?

Uměláinteligence (AI) je důležitou a rychle se rozvíjející oblastí moderních technologií. Umělá inteligence se používá téměř ve všech oblastech našeho života, od automatizace rutinních úkolů až po pokročilé systémy učení.

V tomto článku se podíváme na to, jak AI revolučně mění naši realitu, jaké jsou její potenciální přínosy a také rizika.

Co je to umělá inteligence?

Umělá inteligence (AI, z anglického Artificial Intelligence ) je obor informatiky, který se zabývá vytvářením počítačových systémů a programů schopných vykonávat úkoly vyžadující lidskou inteligenci. Mezi tyto úkoly patří mimo jiné analýza a syntéza přirozených jazyků, rozpoznávání obrazu a řeči, rozhodování, řešení problémů a zkušenostní učení.

Umělá inteligence zahrnuje stroje demonstrující lidské schopnosti, jako je analýza minulých událostí a vyvozování závěrů, uvažování, učení a přizpůsobování se změnám v prostředí.

Jak umělá inteligence funguje?

Důležitou roli v tom, jak umělá inteligence funguje, hraje strojové učení, hluboké učení a zpracování přirozeného jazyka.

• Strojové učení – zahrnuje vytváření algoritmů, které umožňují počítačům učit se z dat. Tyto algoritmy identifikují vzory a vztahy v datech a následně tyto informace využívají k předpovědím nebo rozhodnutím.
• Hluboké učení – Jedná se o pokročilejší formu strojového učení, která využívá umělé vícevrstvé neuronové sítě k analýze velkých a složitých souborů dat.
• Zpracování přirozeného jazyka (Natural Language Processing, NLP ) – Jedná se o technologii, která umožňuje počítačům porozumět lidskému jazyku, interpretovat ho a vytvářet. NLP nachází uplatnění v oblastech, kterými jsou strojový překlad, chatbot a rozpoznávání řeči.

Díky schopnosti analyzovat obrovské množství dat a rozhodovat v reálném čase AI nejen zvyšuje efektivitu a přesnost v mnoha odvětvích, ale také přináší nové možnosti, o kterých jsme si před několika desetiletími mohli nechat jen zdát.

Kdy byla umělá inteligence vytvořena?

Termín„umělá inteligence“ poprvé použil v roce 1955 John McCarthy. Umělou inteligenci označil za konstrukci strojů, jejichž činnost je podobná lidským projevům inteligence.

Práce na umělé inteligenci začaly v 50. letech 20. století. V té době byl uspořádán první seminář o umělé inteligenci (Dartmouth Workshop) a na Carnegie Mellon University byla založena první laboratoř umělé inteligence. V roce 1950 navrhl Alan Mathison Turning test strojové inteligence, jinak známý jako Turingův test. Jeho cílem bylo prokázat, že stroje ovládají myšlení podobné lidskému. Test měl být splněn, pokud by lidský soudce vedl přirozený rozhovor s druhou stranou – člověkem a strojem. Pokud by nedokázal určit, zda je některá ze stran stroj nebo člověk, test by byl považován za úspěšný.

Tuning byl uznán za otce umělé inteligence a testem prošel program předstírající, že je třináctiletý chlapec Eugene Goostman, který po několika minutách rozhovoru přesvědčil třetinu soudců, že je člověk.

K čemu se používá umělá inteligence?

Umělá inteligence hraje klíčovou roli v každodenních aspektech našeho života. Zde je několik příkladů jejího využití:

• Chatboti – Chatboti fungující na infolinkách bank a na internetových nákupních stránkách. Široce známý je také ChatGPT, který je volně dostupný a lze jej využít k ověřování informací, rozhodování nebo získávání logických rad. Jeho použití je rychlé a snadné, protože stačí přejít na webové stránky a vytvořit si účet. Přístup k chatbotům je široce rozšířený a snadno dostupný, takže je může používat kdokoli.
• Hlasoví asistenti – nacházejí se v chytrých telefonech a reagují na hlas a příkazy zadané uživatelem, spouštějí určitý proces a provádějí úkol zadaný uživatelem. Jedná se například o Siri ve společnosti Apple nebo Alexu používanou v reproduktorech, kterou vyvinula společnost Amazon.
• Generování obrázků – umělá inteligence dokáže generovat obrázky pomocí pokročilých počítačových algoritmů. Většinou je to zdarma a umožňuje vytvořit libovolný obrázek, stačí jen popsat, co chcete, aby obsahoval.
• Vyhledávání na internetu – Vyhledávače poskytují relevantní vyhledávání tím, že se učí z obrovského množství dat, která poskytují uživatelé.

Umělá inteligence – programování a programovací jazyk

Chcete-li se naučit pracovat s umělou inteligencí, je užitečné prostudovat si o ní cenné materiály a absolvovat kurz týkající se strojového učení a neuronových sítí.

Zde se vám bude hodit obecná znalost nejoblíbenějších programovacích jazyků a jejich používání. Programování inteligentních technologií a strojů nemá jeden konkrétní jazyk, ale je užitečné ho používat: Python, C++, R a dotazovací jazyk SQL.

• Python – Jedná se o nejpoužívanější programovací jazyk v oblasti umělé inteligence a strojového učení. Jeho popularita je dána jednoduchostí jeho syntaxe, velkým množstvím dostupných knihoven a komunitou vývojářů. Mezi jeho klíčové knihovny související s umělou inteligencí a strojovým učením patří TensorFlow, Keras, PyTorch a scikit-learn.
• C++ – Jedná se o vysoce výkonný programovací jazyk, který se často používá při programování aplikací a systémů. Díky své rychlosti a kontrole nad hardwarovými prostředky je vhodnou volbou pro pokročilé algoritmy umělé inteligence.
• R – Používá se pro statistické výpočty a vizualizaci výsledků. Je užitečný mimo jiné pro zpracování velkých čísel.
• Dotazovací jazyk SQL – Najde uplatnění při vytváření a úpravách databází a při vkládání a získávání dat z nich.

Nahradí umělá inteligence některé profese a služby poskytované lidmi?

Umělá inteligence (AI), stejně jako technologický vývoj obecně, má jistě potenciál v budoucnu nahradit některé profese a služby. Její dopad je však složitý a liší se v závislosti na odvětví a specifikách dané práce.

Technologický pokrok vede nejen k zániku některých profesí, ale také k vytváření nových profesí přizpůsobených měnícímu se trhu. Umělá inteligence a nové technologie vytvářejí poptávku po odbornících, kteří je navrhují, vytvářejí a obsluhují.

Předpokládá se, že umělá inteligence by v budoucnu mohla nahradit telemarketéry, účetní nebo grafiky. Samotný rozvoj umělé inteligence však nezpůsobí, že potřeba lidí v těchto profesích zcela vymizí, může být pouze menší.

Umělá inteligence – přínosy a rizika

Umělá inteligence (AI) je vnímána jak jako slibná technologie, která by mohla změnit náš svět k lepšímu, tak jako vážná hrozba. Umělá inteligence s sebou nese jak výhody, tak rizika, takže ji nelze jednoznačně zařadit mezi výhradně pozitivní nebo negativní.

Mezi pozitivní aspekty AI patří usnadnění vzdělávání, zlepšení každodenního života, zvýšení bezpečnosti a pomoc v boji proti dezinformacím. Na druhou stranu s sebou AI nese i některá rizika, jako je například technologie DeepFake, která umožňuje vytvářet falešné snímky lidí, což vyvolává vážné obavy. Dalšími negativními aspekty jsou snižování počtu pracovních míst v některých profesích a riziko ztráty kontroly nad systémy AI.

Umělá inteligence významně mění náš svět a proměňuje různé aspekty života a práce. Její inovativní řešení nabízejí významné přínosy, od zlepšení každodenních úkolů až po podporu klíčových oblastí, jako je průmysl. Zároveň však přinášejí výzvy a rizika, která vyžadují informovaný přístup a vhodnou regulaci. Bude zásadní, abychom jako společnost věděli, jak tuto technologii efektivně řídit, maximalizovat její pozitivní účinky a zároveň minimalizovat potenciální rizika.